I.2.2.2.1 Implicitní počátky evolučního myšlení

Nalézt první zmínku v ekonomické literatuře jednoznačně věnovanou evoluční teorii je bezpochyby nesmírně těžké. Jisté inspirace biologií (ještě bez adjektiva evoluční) se podle Hodgsona (1998) nebo Fostera a Metcalfa (2001) ale vyskytly ještě před Darwinem (1809-1882), a to v tzv. německé historické škole, kde se sociální vědci pokusili srovnat znaky biologického a sociálního organismu. Podle Hodgsona (2003b) zde byly rozpoznány metody a taxonomie k uchopení zvláštností historického vývoje. Rovněž tu byl pochopen význam ekonomické změny, a to i s ohledem na její omezenou důležitost (Mayhew, 1988).

O něco později lze identifikovat další implicitní počátek, a to ve Velké Británii, kde se mnozí autoři zabývali ve svých často interdisciplinárních pracích také evolucí. Jejich význam je o to větší a pro hledání počátků evolučního myšlení o to zajímavější, že zapůsobili i na Darwina při formulování jeho evoluční teorie. Patří mezi ně i D. Hume (1711-1776), který se kromě jiného zabýval teorií vývoje etiky, institucí a sociálních konvencí, čímž ovlivnil mnoho svých současníků a následovníků. Jako blízký přítel A. Smithe (1723-1790) s ním diskutoval jeho náměty, a právě Smith představoval také jeden z významných ideových podnětů pro Darwina a jeho teorii, kterého zaujaly zejména jeho zákony popisující kumulaci bohatství národů v díle vydaném v roce 1776 – „An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations“. Niman (1991) uvádí, že myšlenkový transfer Smith – Darwin byl zprostředkován francouzským biologem Henri Milne-Edwardsem (1800-1885), kterého ovlivnily zejména Smithovy úvahy týkající se dělby práce.

Můžeme konstatovat, že další ekonom Thomas Malthus (1766-1834) již Darwina ovlivnil přímo, neboť Darwin se s jeho myšlenkami seznámil nezprostředkovaně. V díle “Essay on the Principle of Population“ (1798) hledal Malthus příčiny chudoby a hladu. Z jeho pozorování vyplynulo, že rostliny i živočichové produkují více potomstva, než může přežít, a že totéž platí i pro člověka, pokud není jeho populace kontrolovaná (Leakey, 1989). Zatímco lidská populace podle něj roste geometricky, růst zdrojů je aritmetický. Svoji logickou argumentaci však dovádí k hlavní příčině tohoto stavu, a to k boží vůli, která tak chrání člověka před leností a žene ho kupředu: „Had population and food increased in the same ratio, it is probable that man might never have emerged from the savage state.“ (Malthus, 1798, str. 349, citováno in: Young, 1969, str. 117).