I.3.2.3.2 Koncepty závody ve zbrojení a červená královna vs. vybraná témata regionálního rozvoje

Závody ve zbrojení jsou jevem existujícím i v socioekonomickém světě, ostatně již název tohoto konceptu popisoval reálný politickoekonomický fenomén. Za přínos zpětné aplikace biologického konceptu lze snad považovat jeho rozšíření o některé aspekty, které se v souvislosti s tímto konceptem v biologii objevily, a důraz na relativitu pokroku.

Vzhledem k tomu, že je zde implicitně zahrnuta problematika konkurence, je třeba se v první řadě ptát, v čem a s kým regiony soutěží. Podle Boschmy (2004) jsou konkurenty především ostatní regiony a soutěž se vede mimo jiné o potenciální investory nebo o turisty. Lze se ale domnívat, že se bojuje také o to, aby byl věnován zájem právě jejich nejpalčivějším problémům, které mohou být úplně irelevantní pro jiné oblasti, ale které přitom nemohou řešit pouze vlastními zdroji, a tedy svým způsobem o pro ně výhodné nastavení podpory (např. regionální politiky).

Právě do boje o potenciální zejména zahraniční investory regiony vkládají značné naděje i prostředky²⁶. Současnou politikou prakticky všech států je přilákat investory do dané země a za tímto cílem zavádějí systém investičních pobídek. Tento systém bývá v některých případech kritizován menšími podniky, které se cítí být oproti velkým firmám znevýhodněny. Tyto kritiky jsou do určité míry pochopitelné, jedná se totiž o poskytnutí výhod firmám s obrovským obratem, které by se zcela jistě mohly obejít i bez tohoto štědrého systému, zatímco menší národní podniky na tento typ výhod nedosáhnou. Navíc navzdory téměř všeobecně přijímaným potenciálně kladným dopadům přímých zahraničních investic na celkový hospodářský rozvoj se nepodařilo dosud empiricky dokázat úspěšnější fungování podniků se zahraniční účastí a jejich dopody jsou geograficky i oborově nerovnoměné (Pavlínek, 2004). Z hlediska zahraničních firem tak tento systém v podstatě skýtá příležitost využít benefitů, které se jim zdarma nabízejí navíc k tomu, co skutečně hledají, a to především nový trh, levnou pracovní sílu, méně přísné zákony z hlediska ochrany životního prostředí atd.

Podmínky vyhledávané těmito firmami nejsou ve skutečnosti příliš specifické (obecně se hovoří o příznivém podnikatelském prostředí, levné, vzdělané pracovní síle, stabilním politickém klimatu, atd.), proto je v určité, těmto kritériím vyhovující, množině regionů možný výběr z více variant. To v podstatě koresponduje s již zmiňovaným konceptem WLO (Windows of Locational Opportunity, Boschma, van der Knaap, 1997, 1999). Tam se poukazuje na to, jak důležitou roli může hrát náhoda při lokalizaci průmyslu do určitého regionu. Vychází z předpokladu, že nový průmysl nemá ještě příliš jasně specifikované požadavky a že regiony mohou nabídnout skutečně vhodné podmínky pouze pro již zakořeněné odvětví na svém území. A tyto charakteristiky se většinou neshodují s tím, co nový sektor potřebuje. Proto tedy mohou investiční pobídky nakonec v množině zemí / regionů s podobnými výchozími podmínkami představovat poměrně důležitý faktor jejich lokalizace.

I hostitelská země do určité míry získá na tom, že na jejím území založí daný podnik svoji pobočku. Je velmi pravděpodobné, že v daném regionu poklesne nezaměstnanost, zvýší se hrubý domácí produkt, budou dovezeny nové technologie a know-how. Samozřejmě však musí být odečteny náklady na daňové prázdniny, příspěvek na pracovní místa a rekvalifikace a další výhody poskytované zahraničním investorům. Také je třeba nepřehlížet možná rizika, která s sebou přímé zahraniční investice přinášejí, jako mimo jiné závislost místní ekonomiky na zahraničním kapitálu, přetahování kvalifikované pracovní síly z místních firem a další (podrobněji viz Pavlínek, 2004).

Podívejme se teď na tento fenomén z hlediska biologické klasifikace. Lze předpokládat, že pro oba typy závodů ve zbrojení rozlišované v biologii, tedy pro symetrické a asymetrické závody ve zbrojení, je možné, v závislosti na úhlu pohledu, nalézt příklad v konkurenčním boji mezi jednotlivými zeměmi, případně regiony, právě o velké, především zahraniční, investice. Podrobněji se tomuto tématu věnuje následující příklad.

Příklad 8: Investiční pobídky jako příklad symetrických i nesymetrických závodů ve zbrojení

Pohled na investiční pobídky optikou konceptu závody ve zbrojení vede k úvaze, že i kdyby konkurující si země či regiony žádné investiční pobídky nenabízely, investoři by si možná nakonec zvolili stejné destinace. V tomto ohledu tedy socioekonomická situace současně odpovídá konceptu červené královny, protože dosažená změna je pouze relativní. Ve chvíli, kdy jedna země zavede tento systém pobídek, jiná ji následuje, čímž ta první okamžitě ztratí získanou výhodu. V tomto konkrétním případě to implikuje jistou kritiku současné praxe regionální politiky, resp. národních politik zaměřených na podporu investic, neboť by se veřejné prostředky vynaložené na podporu těchto investic daly pravděpodobně využít účelněji. Taková dohoda, která by investiční pobídky všech regionů / států omezila, případně zcela zrušila, však patrně není reálná.

Socioekonomická aplikace konceptu červené královny se oproti biologii, liší v jednom základním faktoru. Zatímco podle této teorie se organismy snaží o to, aby jim nebylo hůř, aktéři socioekonomické reality cíleně a uvědoměle usilují o zlepšení své situace. Nicméně, ačkoli je zde jasně patrná vůle společnosti dosáhnout žádoucích změn, a je tudíž preferována změna směřující k určitému cíli, ve výsledku to vůbec neznamená, že je taková změna účelnější než v biologii.

Je však třeba uznat, že jak v technologickém pokroku, tak ve vývoji regionů se dá pozorovat celkové zlepšení nebo vyřešení některých problémů. Na druhou stranu právě ono řešení s sebou často přináší problémy nové, předtím zcela neznámé. Z hlediska regionálního rozvoje by kritériem pokroku mohlo být např. snižování regionálních rozdílů, ale tendence regionálního rozvoje nejsou jednoznačné (diskuse z hlediska trendu k divergenci či konvergenci viz např. Blažek, Uhlíř, 2002). Záleží tu na indikátorech, na zvolené územní jednotce, na období, které zvolíme, a mnoha dalších faktorech.

Tabulka 2: Shrnutí aplikací evolučně-biologických konceptů v souvislosti s tématem koevoluce na vybraná témata regionálního rozvoje

Biologický koncept	Míra dosavadní využitelnosti v regionálním rozvoji	Způsob aplikace a vhodná řádovostní úroveň	Základní rysy navrhované aplikace	Implikace pro regionální politiku
Koevoluce	● využíván poměrně intenzivně	● analogická i metaforická úroveň ● všechny úrovně – zde důraz na úroveň regionu	● pokus o identifikaci některých možných důvodů koexistence hnacích a doplňkových odvětví, jádrových a periferních regionů: ● solidarita ● vzájemná potřeba (užitečnost provázané existence) ● potenciál pro budoucí rozvoj	● umožňuje vnímat doplňková odvětví / periferní regiony jako potenciálně přínosná pro dlouhodobý rozvoj ● posiluje koncept „uvážlivé specializace“ založený na jisté míře diverzity
Koncept koadaptovaného genotypu	● dosud nevyužíván	● metaforická úroveň ● patrně všechny úrovně	● zdůraznění evolučního charakteru určitých podobností v regionech ● implikuje možnost identifikovat určité „typy regionů“	● existence evolučních podobností a jednotlivých typů regionů umožňuje alespoň omezenou generalizaci intervencí regionální politiky
Koncepty závodů ve zbrojení a červené královny	● využíván v politicko-ekonomických vědách, nikoli explicitně v regionálním rozvoji	● analogická i metaforická úroveň ● patrně všechny úrovně	● současné působení symetrických a asymetrických závodů ve zbrojení vede pouze k relativnímu pokroku z hlediska soutěžících stran	● investiční pobídky jsou patrně příkladem takových závodů ve zbrojení, jejichž celkový dopad na rozvoj jednotlivých regionů může být velmi malý, ale prakticky je nelze eliminovat